Návrat čmeláků

„Možná že když se dnes naučíme zachránit jednoho čmeláka, dokážeme zítra zachránit svět.“

Posedlosti pro čmeláky propadl Dave Goulson už v raném dětství. Jeho zájem o přírodu začínal stále exotičtějším zvěřincem domácích mazlíčků, ale svět se mu naprosto změnil, když si objednal první entomologické vybavení. Od té doby se jeho skutečnou vášní stal hmyz, především včely a čmeláci.

„Čmeláky jsem začal studovat ne proto, že jsou to důležití opylovači, ale protože jsou fascinující, protože se chovají zajímavě a tajuplně, a protože jsou prostě neodolatelní. Když jsem se ale líp seznámil s tím, co se o nich vědělo, ukázalo se, že naléhavě potřebují pomoc.“ - Dave Goulson

Dave Goulson v současné době patří mezi nejuznávanější ochránce přírody ve Spojeném království a v roce 2006 založil oceňovanou Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků). V knize Návrat čmeláků kombinuje příběhy o rostoucí vášni dítěte pro přírodu s hlubokými vhledy do zásadní důležitosti čmeláků. Autor se zaujetím popisuje, jaký vliv měly na čmeláky historické události, co s nimi dělá proměňující se příroda, jak do jejich života zasahujeme my a jak je můžeme chránit. Jedním z nejvýraznějších momentů příběhu je vášnivé úsilí Dava Goulsona o navrácení anglického čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul, do jeho původní domoviny.

Díky autorovu hlubokému vhledu a nadšení se na čmeláky začnete dívat úplně jinak. Začnete se na ně zkrátka dívat.

„Musím se k něčemu přiznat. Možná tvrdím, že biodiverzita je životně důležitá pro naše přežití, že potřebujeme opylovače pro naše zemědělské plodiny a tak dál, a že bychom tudíž měli vyhradit oblasti pro ochranu. Ve skutečnosti je ale moje motivace pro obnovu louky mnohem sobečtější. Úplně jednoduše – louka je to nekrásnější místo, kde je možné si během letního dne sednout. Pokud jste to ještě nikdy neudělali, najděte si nějakou louku plnou divokých květin – není jich sice mnoho, ale nějaká pravděpodobně bude nepříliš daleko – jděte tam sami, posaďte se do vysoké trávy a nasávejte do sebe to místo. Poslouchejte zvuky: bzučení čmeláků a včel, cvrkot lučních kobylek, vysoké pískání rejsků bojujících hluboko v trávě, melodické švitoření skřivanů vysoko na nebi. Vnímejte vůně bazalky, mateřídoušky a svízele syřišťového rozdrcených pod vašima nohama a květin všude kolem. Nechte se unášet širokou paletou barev: fialových, žlutých, purpurových a růžových. Je to nejblíž nebi, kam se většina z nás může dostat. Jaký další důvod bychom mohli potřebovat pro vytváření takových míst a péči o ně? Kéž máte vždy možnost si na rozkvetlé louce užívat pohled na čmeláky a včely a naslouchat jejich bzukotu.“ - Dave Goulson