Stejně jako další produkty z dílny Ekodomova (například JERY) vznikly kompostéry SIVA jako reakce na nedostatečnou nabídku trhu - když se něco nedá koupit, tak to prostě vyrobíme.
Inspirace v Řepích a hledání kompsromisu
Před několika lety, psal se rok 2005, se paní Štětinová a Seidlová z pražských Řep rozhodly vzít do vlastních rukou údržbu okolí panelového domu. A protože pěstování květin a keřů jde bez kvalitního substrátu těžko, rozhodly se logicky pro kompostování organických zbytků ze svých domácností. Bohužel brzy narazily na odpor sousedů - kompostování pod balkónem bylo pro většinu obyvatel domu náročné přijmout, klasický otevřený kompostér podlehl předsudkům o zápachu. Hledaly proto kompromis, který by obavy sousedů rozptýlil.
Spolupráce s odborníkem a inovativní řešení
Obrátily se na odborníky na kompostování a dostaly se k Tomáši Hodkovi z Ekodomova, který stojí za projektem Kompostuj.cz. Tomáš navrhnul kompostér podle vzoru Nickyho Scotta z anglického Community composting network. Jeho plechový kompostér řešil místo pro ukládání a kompostování organických zbytků, aby nekončily v odpadových šachtách, kde se zachytávaly a zapáchaly.
Vývoj komunitního kompostéru SIVA
Kompostér pro kompostování v Řepích byl navržen a vyroben z překližky a zateplený tvrzeným polystyrenem. Během testování se ukázalo, že ani voděodolná překližka působení kompostu neodolá a nastalo dlouhé hledání lepšího materiálu.
Nový materiál a efektivní konstrukce
Nakonec zvítězily desky vyráběné českou firmou z recyklovaného plastu, který tvoří převážně polyetylen a polypropylen. Kelímky od jogurtů, igelity, sáčky (ale nejen ty) tak i po svém prvním použití dále poslouží lidem. Tento materiál má několik výhod - kromě toho, že je ekologický a lokálně vyráběný, má dobré izolační vlastnosti, tepelnou a chemickou stálost, navíc je dostatečně masivní na to, aby odolal vandalům. Samotné kompostéry jsou poté montované truhlářskou výrobou.
Řešení přebytečné tekutiny
Dalším rozdílem oproti původní inspiraci je odvod přebytečné tekutiny - kompostéry SIVA nejsou závislé na přístupu ke kanalizaci, přebytečná tekutina je odváděna otvory ve dně přímo do připravené drenážní jámy, vysypané kačírkem, odkud se vsakuje do země. Přípravu drenážní jámy a její náplň lze navíc získat v ceně instalace, kromě výběru místa tedy není potřeba ze strany objednávajícího žádná práce.
Zamykatelná dvířka i víka
Mezi důležité podmínky správného fungování veřejně dostupných kompostérů patří i možnost kompostér zamykat. Zkušenosti bohužel ukazují, že lidé do otevřených kompostérů hází nekompostovatelný odpad, a proto jsou dvířka i víka kompostéru opatřená zámky - dobře se osvědčily zámky s číselným kódem. Každý kompostér musí mít svého správce, který zájemcům o kompostování tento kód sdělí, případně jim poradí, co do kompostéru nepatří a stará se o chod kompostéru. Uzavíratelnost kompostérů má další výhody - zamezuje v přístupu hlodavcům či kočkám.
Flexibilita a kapacita
Dvoukomorový kompostér SIVA obslouží cca 10-15 domácností, tříkomorový až 22. Vše záleží na množství a skladbě materiálu, které domácnosti do kompostéru dodávají.
Kompostovatelné sáčky z kraft papíru
Pro kompostování v kompostéru SIVA nejsou vhodné sáčky z kompostovatelného plastu, neboť i přesto, že jsou paropropustné, tak brzdí provzdušňování. Pokud už plánujete používat sáčky, tak papírové, které se snáz a rychleji rozloží, navíc do materiálu doplňují uhlík, jehož často u biomateriálu z domácností bývá nedostatek.
Neustálý vývoj
Práce na designu kompostérů SIVA se ale nezastavily po těchto instalacích, průběžně dochází ke sběru zpětné vazby, jejímž důsledkem je např. zvýšení počtu drenážních otvorů či zvýšení kapacity v podobě již zmíněné tříkomorové varianty.
Rozšíření a podpora
Dnes je možné kompostéry SIVA nalézt po celé republice - na panelových sídlištích, u škol či ve firmách a jejich počet se stále zvyšuje. Na mnoha místech je jejich umístění výsledkem dialogu mezi občany a zastupiteli, kteří mohou z pozice samosprávy pro nákup těchto kompostérů získat dotace.
1. 7. 2019, aktualizováno 1. 3. 2024
Autor článku: Jan Moravec