Na otázku jak správně kompostovat není jednoduchá univerzální odpověď. Jsou však faktory, které kompostovací proces zásadně ovlivňují. Pokud tyto faktory budete mít na zřeteli bude vždy úspěšně probíhat bakteriální rozklad a tím i kompostovací proces. Vedle skladby materiálu, která ovlivňuje strukturu a pH materiálu je to zejména vlhkost, vzduch a teplota, která, určuje efektivitu u všech druhů kompostování ať kompostujete v modřínových kompostérech, drátěných kompostérech GABI, otočných kompostérech JORA, či vermikompostérech.
Vlhkost - pěstní zkouška
– Správnou vlhkost určíte podle orientační, tzv. pěstní zkoušky: Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda. Při otevření však musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny). Pokud je kompost suchý, je vhodné ho vlhčit užitkovou vodou.
Obsah vzduchu
– Bakterie a houby potřebují obrovské množství kyslíku. Nepříjemný nebo i dusivě zatuchlý zápach signalizuje hnilobu, tedy nedostatek kyslíku. Nápravou je přehození kompostu. Dalším ukazatelem je pevnost materiálu uvnitř kompostu. Veškerý materiál by měl být stále kyprý. Pokud je hrudkovitý nebo lehce stlačený, je opět nejvyšší čas ho přehodit.
Teplota
– Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Skutečnost, že se materiál zahřívá, lze poznat vsunutím ruky do kompostu. Pokud se materiál nezahřívá, může to být způsobeno následujícími příčinami: materiál je příliš vlhký, příliš suchý nebo ho není dostatečné množství. V případě příliš vlhkého kompostu přidáme suchý materiál a kompost přehodíme. Pokud je kompost příliš suchý, můžeme ho částečně stlačit (šlapáním) a v případě potřeby navlhčit vodou. Pokud materiál v kompostéru shromažďujeme postupně po malých dávkách, dochází k tzv. chladnému kompostování, protože malá mocnost čerstvého rychle rozkladného materiálu nevytvoří hygienizační teplotu (50 – 60 °C). Pokud budeme mít v průběhu roku větší množství rychle rozkladného materiálu (např. čerstvě posekané trávy), můžeme tuto hmotu promíchat s nashromážděným materiálem v kompostu. Celý objem se provzdušní a nastane horká fáze.
Hodnota pH
– Zralý kompost má zpravidla hodnotu pH mezi sedmi a osmi. Nejjednodušší způsob, jak stanovit hodnotu pH, je pomocí indikátorových papírků. V kádince nebo skleničce smícháme 10 g kompostu s 50 ml destilované vody, důkladně protřepeme a po usazení částic změříme. Přesnost stanovení je 0,5 pH. Hodnotu pH můžeme ovlivnit pouze mícháním výchozího materiálu nebo chemickými přísadami (např. síranem amonným pro kyselý kompost nebo mletým vápencem pro zásaditý kompost), v běžné praxi však tyto přísady nemají žádný význam.
Osázení kompostu
– Kompost můžete osadit rostlinami jako tykve, cukety, okurky a další jednoleté plazivé rostliny. Rostliny budou mít potřebnou výživu a jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem. Kompost osazujeme až poté, co v něm proběhne horká, rychlorozkladná fáze, při níž dochází k velkým objemovým změnám a zahřátí kompostu. V této fázi je vhodné kompost jedenkrát až dvakrát přehodit, aby termofilní fází prošel celý objem kompostovaného materiálu. Dále již kompost zraje a je připraven pro osázení. Výsadbu rostlin na kompost lze provádět od jara do léta podle jednotlivých druhů a klimatických podmínek s ohledem na to, aby plody stačily uzrát. Při osazování rostlin do nezralého kompostu je vhodné vytvořit jamky, které vyplníte zeminou tak, aby měly rostliny pro začátek oporu a výživu.
Kompostování je kontinuální proces, závisejíc na celé řadě faktorů a proto nelze přesně vymezit úseky kompostovacího procesu. Přesto tlení a přeměnu materiálu na kompost lze rozdělit do tří fází:
- Fáze rozkladu – trvá 3–4 týdny, teplota stoupá na 50 – 70 °C. Činností milionů bakterií a hub se rozkládají lehce rozložitelné sloučeniny (cukry, škroby a bílkoviny). Živiny, které jsou vázány v organické hmotě, se tak uvolňují a zčásti přecházejí až do původní minerální formy. Tento proces nazýváme „mineralizace“.
- Fáze přeměny – trvá 4 – 8 (10) týdnů. Teplota začíná opět klesat, mineralizované živiny jsou jako základní stavební kameny zabudovány do „humusového komplexu“. Kompost získává stejnoměrně hnědou barvu, drobtovitou strukturu a má lehkou vůni po lesní zemině.
- Fáze dozrávání kompostu – když ponecháme kompost ještě déle, získává stále více zemitou strukturu.
Tyto fáze se liší v závislosti na použitém způsobu kompostování, přehazování kompostu, použitém kompostéru a pod. Pokud budete mít kompost alespoň o objemu 1m3 a budete jej překopávat cca 1 x za dva týdny, do tří měsíců můžete mít hotový kompost. Pokud kompost nepřekopete vůbec, kompostování může trvat rok i déle. Pro různé druhy kompostování jsme proto vybrali a sami vyvinuli kompostéry, které zhodnocují bohaté zkušenosti s kompostováním a řeší problémy, které bránily rychlému efektivnímu kompostování. Při vermikompostování ve vermikompostérech se obejdete bez přehazování, navíc celý proces významně urychlují žížaly. Rovněž zateplené otočné kompostéry JORA značně urychlují proces kompostování díky celoročnímu kompostování, provzdušňování a promíchávání materiálu. Modřínové kompostéry JERY a masivní kompostéry, které jsou vyvinuté pro snadné překopávání, pro urychlení kompostování vyžadují aby se pozornost věnovala i dostatečné vlhkosti materiálu. U komunitních kompostérů SIVA je výhodou jejich zateplení, které zvyšuje bakteriální aktivitu v zimních měsících a v létě kompost chrání před vysycháním.
Autor: Tomáš Hodek
Dejte nám jednoduchou rychlou zpětnou vazbu a my budeme poskytované informace a servis dále zlepšovat. Předem děkujeme za zpětnou vazbu ZDE
