Bakteriální rozklad je základem koloběhu života na Zemi. Bakterie patří mezi první živé organismy na zemi. Jejich stáří sahá do Archaika, tedy období před 2,5 až 4 miliardami let. Bakterie je nejrozšířenější skupinou živých organismů na světě a jakkoli je člověk vyspělý, bez bakterií se neobejde. Bakterie nám v těle zajišťují rozklad – trávení potravy ve střevech, stejně tak půdní bakterie zajišťují rozklad rostlinných pletiv při kompostování. Metabolismus - rozkladný proces probíhající za účelem získání energie, se u jednotlivých bakterií liší podle zdroje energie a prostředí, které bakterie pro svůj život preferují. Bakteriální rozklad probíhá při všech druzích kompostování, ať se jedná o vermikompostování v domácnosti, či na zahradě, komunitní kompostování ve městech, nebo zahradní kompostování.
Bakterie provádějící rozklad organických látek, které jsou tedy pro ně zdrojem energie, jsou tzv. CHEMOORGANOTROFOVÉ. Tyto bakterie rozklad provádějí třemi rozdílnými způsoby.
- Fermentace, neboli kvašení - proces, při kterém bakterie pomocí enzymů (fermentů) částečně rozkládají a přeměňují organické látky. Tohoto se bohatě využívá v potravinářství. Díky kvašení vyrábíme alkoholické nápoje, ocet, chléb a další pečivo s kváskem či droždím, získáváme kvasné výrobky ze zeleniny, jako jsou nakládané okurky, zelí, kysané a fermentované mléčné výrobky jako tvarohy, kefíry, jogurty, masné výrobky. Slouží v zemědělství, v průmyslu apod.
- Aerobní respirace - energeticky velmi efektivní rozklad probíhající za přístupu vzduchu. Aerobní rozklad se největší měrou podílí na degradaci a přeměně organických látek, zejména rostlinného původu, na kompost a je důležitým činitelem při tvorbě humusu - tzv. organominerálních komplexů, které v sobě vážou živiny a dokážou velmi efektivně zadržovat vodu. Vedle vhodné skladby materiálu a přiměřené vlhkosti materiálu musí kompost mít i dostatek vzduchu.
- Anaerobní respirace - degradační proces organických látek, který probíhá bez přístupu vzduchu. Vedlejším produktem je methan, který je silným skleníkovým plynem a při oteplování se nyní masivně uvolňuje z půdy při rozmrzání permafrostu. Uvolňuje se rovněž ze skládek odpadu, musí se proto z nich odčerpávat, aby nedošlo k hoření skládek. Zároveň je tento jev jedním z důvodů, proč bioodpad nepatří do směsného odpadu. Anaerobního rozkladu se využívá v bioplynových stanicích, kde bioplyn v tzv. kogeneračních jednotkách slouží k výrobě elektrické energie a tepla.
Všechny uvedené způsoby se na kompostování různou měrou podílejí podle podmínek, jaké v kompostéru utvoříme. Z uvedeného je zřejmé, že pro rychlý rozklad je nejefektivnější aerobní respirace. Našim cílem by proto mělo být vytvářet takové podmínky, aby aerobní respirace mohla probíhat po celou dobu kompostovacího procesu. Na trhu lze zakoupit bakterie, které mohou urychlovat kompostovací proces, avšak pokud v kompostu nebudou vhodné podmínky, tyto bakterie nebudou mít možnost se dále množit a kompostovací proces se opět zabrzdí. V našich podmínkách kompostovací proces ovlivňuje i roční období. Pro bakteriální rozklad je nezbytná rovněž dostatečná teplota. Čím více se teplota blíží k bodu mrazu, tím se kompostovací proces zpomaluj. Běžná provozní teplota kompostovaného materiálu se pohybuje mezi 5 – 70 °C. Různé mikroorganizmy začínají pracovat při odlišných teplotách. Zároveň se činností bakterií uvolňuje teplo, takže se stoupající teplotou graduje i bakteriální aktivita. Této vlastnosti bakterií se využívá při hygienizaci kompostovaného materiálu.
Autor: Tomáš Hodek
